Povládnou nám kosmonauti i indiáni

28. října 2013 v 19:24 | Poloplná |  Každodenní plky


Přemýšlela jsem, jak pojmout dnešní článek na Téma týdne.
A jak mi tak hlavou střídavě létaly světlé a následně i tmavě černé myšlenky, napadlo mě, které dítě se chce stát politikem. A téma bylo na světě. Zapátrala jsem proto v temných vodách internetu a snažila se dopídit k jádru pudla - tedy k tomu, zda se opravdu najde někdo, kdo místo po úloze indiánského náčelníka toužil stávat v kravatě za řečnickým pultíkem.



Chtěl jsem být hrdinou

Předseda hnutí Úsvit přímé demokracie, Tomio Okamura, byl tuctový kluk. Jeho dětsví nikterak nezatěžovaly peníze, spíše jej ovlivňovaly vzory z filmů a knih, které se v té době "nosily". Malý Tomio si proto prošel fázemi kosmonauta, tajného agenta, Vinnetoua, Mirka Dušína i boxerského šampiona. Co je však zajímavé, již v útlém věku toužil vykonávat funkci prezidenta. O což se v pozdějším věku neúspěšně pokusil. Pokud bychom měli jmenovat jména z masa a kostí, ke kterým Tomio Okamura vzhlíží, pak jsou to Soichiro Hondu, zakladatel Hondy, Kónosuke Matsushitu, zakladatel Panasonic, z českých pak Věra Čáslavská, na níž obdivuje především pevné morální postoje.
Je pozitivním zjištěním, že jej jeho vzory ovlivňují dodnes. Dle rozhovoru, který poskytl magazínu Podnikatel.cz, se lidé hrdiny nerodí, ale v průběhu života získávají příležitosti, aby se obětovali pro dobro celku. Dodává pak, že doufá v existenci těchto lidí a sám se pokusí k nim trochu patřit.

Hledal jsem ventil

Otec Andreje Babiše držel svého syna velice zkrátka. Dalo se proto očekávat, že dříve, či později dojde k situaci, kdy se poslušnost přemění v trucovitý odpor a naschvály. Ten se projevoval ve formě špatného prospěchu, přepisování známek, záškoláctví a s tím související falšování podpisů u omluvenek. Zároveň v sobě však objevil talent pro sporty a ve Švýcarsku hrál finále juniorské ligy ve volejbale. Přelomové bylo však pubertální období, kdy začal Andrej Babiš pracovat. Jako brigádník vystřídal rozvážení mléka, práci v chemičce, tapetování bytů i čištění strojů v tiskárně. Pro magazín Studenta.cz uvedl, že již od patnácti let dělal nejrůznější obchody a pokoušel se vydělávat peníze. Cílevědomost se projevila i v předmětech, do kterých své nabyté jmění investoval. Za prvních 600 franků si pořídil hodinky Omega, za 2 000 franků hi-fi věž. Co by si asi koupili dnešní teenageři?
"Pak už jsem šetřil raději na ten barák," zakončil.

Nebyl nijak výjimečný

Šedá eminence ČSSD, která vystrkuje růžky a začíná se drát na místo předsedy strany. U lidí oblíbený a zasloužilý politik Michal Hašek, jihomoravský hejtman a osobní favorit prezidenta Zemana, jenž budí emoce a v současné době čeří vody, které se po volbách zdály býti až příliš stojaté. Z článku magazínu Reflex však vyplývá, že Michal Hašek už jako malý viděl své vzory tam, kde by je nejspíš málokdo hledal. Gymnaziální léta strávil v jihomoravském Tišnově. A právě tuto školu navštěvoval i zdroj magazínu, který se rozpovídal o Haškově mládí.
"Byl to takový ten uvědomělý kluk," říká. Z dalších informací se pak jeho osoba jeví jako taková nemastná-neslaná persona. Nijak výjimečný, ani oblíbený, ani průšvihář. Jedno jej však z dnešního pohledu výrazně odlišovalo - svůj vzor spatřoval v osobě Vladimira Iljiče Lenina.













 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 María María | Web | 28. října 2013 v 19:27 | Reagovat

Zajímavý článek. Já bych třeba do politiky dělat nechtěla. Jednoduše a upřímně - nebavilo by mě to. :)

2 poloplna poloplna | E-mail | Web | 28. října 2013 v 19:30 | Reagovat

[1]: Mě by asi nebavila ta marnost a pocit zbytečnosti, který se nutně musí dostavit, pokud nemáš na určité věci žaludek a neumíš přivírat oči na počkání.

3 sarush ef sarush ef | Web | 28. října 2013 v 19:40 | Reagovat

Dobře jsi to vystihla.

4 Katka Katka | Web | 28. října 2013 v 20:14 | Reagovat

Zajímavý článek.
Musím se přiznat, že jsem měla ve svém dětství hodně období, kdy jsem se rozhodovala, co budu ve svém životě dělat. Když mi bylo osm a probíhala nějaká olympiáda, chtěla jsem být skokankou o tyči.
No, a když probíhaly volby, tak jsem si sama sebe představovala jako političku, kterou bude lid milovat :D Ehm.
Dneska už jsem nohama na zemi a budu ráda, když si nějakou práci po vějšce vůbec najdu :D A sportovkyně ani politička ze mě opravdu nebude...

5 poloplna poloplna | E-mail | Web | 28. října 2013 v 20:17 | Reagovat

[4]: To já měla představu jasnou - budu něco dělat, ale lidi mě budou milovat a budu mít nehorázně velkou postel :-D

6 homo sapiens tupiens homo sapiens tupiens | Web | 28. října 2013 v 22:34 | Reagovat

Inu, politika holt není pro každého. Já bych na to žaludek neměla. Článek je každopádně sepsán pěkně.

7 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 29. října 2013 v 0:35 | Reagovat

Náhodou, já jako malá chtěla být političkou. Ještě tak v šesté třídě. Plánovala jsem si, že budu ministryní práce a zajistím práci pro všechny lidi dobré vůle. :D
Dneska už na to nemám ani chuť.

8 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 29. října 2013 v 7:02 | Reagovat

Jak se tak koukám, každý z nich se úplně liší :)) Ale tak to má být... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama